Marnotratný syn

Dvouvrstvé sgrafito – Marnotratný syn, podle Braunovy sochy, z roku 2003 od T. Tichého

Popis díla a stav před restaurováním

Sgrafito je vystaveno klasickým způsobem, tj. z vrstvy jádrové omítky, na níž následuje vrstva  probarvené omítky (intonaco colorito) a závěr tvoří vrchní světlá omítka, (intonaco bianco) v tomto případě vápenný nátěr.

Jedná se o studijní úkol absolventa Akademie výtvarných umění, T.Tichého, který do plošné podoby sgrafita přenesl plastické dílo - polychromovanou dřevořezbu zobrazující biblický výjev Marnotratného syna od Matyáše Bernarda Brauna vzniklého kolem roku 1720 (Praha, kostel sv. Klimenta).

Zásadní poškození sgrafita spočívalo v celkovém uvolnění a odsazení vrstev omítky od jádra. Více než jedna čtvrtina kresby byla vypadlá a chyběla. Nepřítomnost vrstev intonaca bianca a intonaca colorita v těchto místech odhalovala jádrovou omítku. Chyběla partie horní části figury, část levého kolena a jeden vepř a koryto. Rovněž chyběla část prstů pravé nohy. Toto poškození bylo zjevně mechanického charakteru, povrch byl v určitých partiích narušen údery po nichž zůstaly drobnější vypadlá místa. Ve středu na pravé straně (u hlavy dochovaného vepře) bylo zřetelné chemické poškození rzí, vrůstající do omítkových vrstev. Vrstva intonaca bianca byla v okolí rzi nečitelná a smytá. Odhalená jádrová omítka vykazovala známky solí obsažených v materiálu. Další poškození bylo spíše povrchového charakteru - ve spodní levé části sgrafita byl červenou barvou nastříkán vandaly ornament - grafitti.

 

 

Restaurátorský zásah

  • restaurátorský a laboratorní průzkum
  • upevnění uvolněných vrstev omítky
  • odstranění povrchových nečistot a projevů vandalismu
  • konsolidace hmoty omítky
  • rekonstrukce vypadlých vrstev omítky
  • závěrečná povrchová úprava